Už ani přesně nevím, kdy vznikl ten nápad, že by jsme se mohli podívat do Jižních Čech. Jen si pamatuji, že jsem se hrozně chtěla podívat na stezku korunami stromů na Lipně. A kam se podíváme ještě dál, mi bylo tak nějak jedno. Tenkrát u nás byli známí, nějak jsme se domluvili a na začátku srpna společně vyrazili.
Odjížděli jsme v neděli ráno kolem 8 hodiny. Plán byl jasný - cestou na místo se zastavíme v Třeboni na řízek a z řízkovny na zámek v Hluboké nad Vltavou, kde si projdeme alespoň okolí zámku. Až na ten řízek, který jsme nakonec odložili až na pátek, kdy se budeme z dovolené vracet, nám plán vyšel (to jsme ale ještě netušili, že řízek nedostaneme ani v ten pátek 😠).
Cácorka byla relativně celou cestu za ukázkově vzorné dítě, museli jsme zastavit jen jednou, aby se pořádně proběhla a hlavně abych ji mohla přebalit.
Po krátké přebalovací pauze jsme pokračovali v cestě na zámek, kam jsme dorazili někdy kolem 11 hodiny. Po cestě se malá stihla ještě alespoň krásně prospat.
Auta jsme nechali pod kopcem na parkovišti (nejspíš) určeném přímo k zámku, zaplatili jsme - řekla bych příjemných 50,- korun za parkování a mohli jsme tam auto nechat jak dlouho jsme chtěli (aspoň teda doufám, že si ti dobře vybavuji). Na parkovišti jsme si ještě mohli koupit lázeňské oplatky, nějaké suvenýry, pivo, trička apod.
Myslím, že pokud zvolíte tak, jako my návštěvu zámku v sezóně, tak se určitě nevyhnete davu lidí. My jsme míjeli snad na každém kroku vietnamce. Někteří byli vidět i na tisíc metrů daleko s odraznou deskou a foťákem v ruce a pózovali snad na každém rohu, aby se mohli vyfotit na každém metru. Pro mě docela komická podívaná 😀.
Z parkoviště nás čekal docela dost velký kopec nahoru na zámek. My jsme přímo dovnitř zámku nešli, protože si myslím, že by z toho ještě naše malá neměla rozum a byla by to spíše pěkná votrava, než zábava a proto jsme raději zvolili procházku kolem zámku. Chtěla jsem se podívat ještě i do parčíku, který je kousek pod zámkem, oplocený, ale bohužel dovnitř nesmí psi, kterého jsme měli sebou. Tak třeba příště.
Myslím, že pokud zvolíte tak, jako my návštěvu zámku v sezóně, tak se určitě nevyhnete davu lidí. My jsme míjeli snad na každém kroku vietnamce. Někteří byli vidět i na tisíc metrů daleko s odraznou deskou a foťákem v ruce a pózovali snad na každém rohu, aby se mohli vyfotit na každém metru. Pro mě docela komická podívaná 😀.
Cácorka moc nechtěla trůnit v kočárku, tak chodila většinu času sama, tudíž jsme se v okolí zámku zdrželi fakt docela dlouhou dobu. Občas se taky sekla, že chtěla stát na místě a nechtěla vůbec jít, nebo šla a v ruce držela vodítko na psa.
Po téměř 4 hodinách celkově v autě jsme dojeli na Penzion u Haničky v Rožumberku nad Vltavou. Krásný malý penzion s příjemnou paní a panem domácím, výborné snídaně, přátelská atmosféra, prostě všechno super (tak nějak by jsme to shrnuli za sebe). Myslím, že někdy určitě zopakujeme.
Večer jsme se zašli najíst do Vodácké pizzerie na 59.km, kterou jsme měli jen pár metrů od ubytování. Nevím, jak bych shrnula pizzerii, takže to vezmu jednoduše a stručně - Jídlo za mě super, akorát u obsluhy už to trošku vázne (v našem případě jsme si objednali a snad 3x se nám stalo, že nám objednané pití a jídlo vůbec nedonesli. Jeden den taky na účtence započítané pivo, které objednané bylo, ale nikdo ho už nedonesl), proto radím, když někde platíte, důkladně si pročtěte, co vlastně platíte.
Žádné komentáře:
Okomentovat