Naše první dovolená s prckem - Rozhledna Kleť (den druhý)

Je tu druhý den naší dovolené. Ještě několik dní před odjezdem jsem pátrala po internetu po kdejakých zajímavých místech, až jsem s tím nakonec rozčilovala už i sama sebe. Ale našla jsem krásnou rozhlednu Kleť a říkala jsem si, že by určitě stála za návštěvu - navíc byla docela kousek od našeho ubytování.

Výšlap na rozhlednu jsme si naplánovali hned na druhý den naší dovolené. Prý aby jsme měli "to nejhorší" za sebou. "Kleť je s nadmořskou výškou 1 084 m.n.m. nejvyšší hora Blanského lesa" - Když jsem tohle četla, upřímně ani ve snu jsem si nedokázala představit, co to bude za kopec a jak náročný bude.. A že si vybereme tu nejblbější cestu nahoru - a ještě ke všemu s kočárkem...

Vyrazili jsme kolem 9 ráno po snídani. Auta jsme nechali ve vesničce "Vyšný" na menším parkovišti přímo před lesem. A pak už nás čekal jen velký nikde nekončící kopec, ze kterého jsme každou chvíli viděli krásný výhled. Už když jsme vylezli z auta jsem přemýšlela, jestli brát kočárek, nebo nosítko.

Rada pro vás - Dobře si rozmyslete, jakou cestou chcete jít, cest nahoru vede podle mě, alespoň co jsme viděli celkem dost (při psaní článku jsem se dívala na wikipedii a cesty by měly vést celkem asi 4) a každá není úplně nejideálnější pro kočárek. My si cestu nahoru bohužel vybrali (nebo spíš nevybrali, ale tak nějak jsme doufali, že jdeme správně) špatně. Cesta po červené opravdu není vhodná pro kočárky!! 

Dost dlouhou chvíli jsme šli po krásné asfaltce, kde neprojelo vůbec žádné auto - auta tam mají zákaz a ta krásná asfaltka je tam pro koloběžkáře - Nahoře na rozhledně se dá zapůjčit koloběžka, se kterou můžete sjet dolů a tam koloběžku odevzdáte (přesně vůbec netuším, kde a jak se odevzdává a za kolik půjčují, protože jsme tuhle službu bohužel nemohli využít, takže pro zájemce bych doporučovala předem zjistit - na jejich stránkách jsem toho moc nevyčetla). 

Problém nastal tehdy, kdy se na tu krásnou asfaltovou cestu napojovala po pravé straně o dost horší cesta, kterou jsme si vybrali my v přesvědčení, že jdeme dobře. Nějaká dobrá duše totiž na internetu psala, že cesta po červené se dá jít krásně i s kočárkem - Opravdu nedá!!

Měli jsme ale opravdu krásné výhledy, celou cestu jsem se jich nemohla "nabažit".

Všude byly samé stromy.. A cestou jsme skoro nikoho nepotkali.. 

Když už jsme mysleli, že to nejhorší máme za sebou, čekal nás další kopec a pokaždé byl horší než ten předchozí. O kočárek v kopcích jsme se střídali celkem 3 a i tak jsme se dost často zastavovali, aby jsme se mohli napít a odpočinout - a to nebylo moc velké teplo.

Když jsem viděla poslední kopec před sebou, říkala jsem si, že ten kočárek nemáme vůbec šanci dostat nahoru. Bylo to peklo, měla jsem všeho plný zuby a byla jsem rozhodnutá, že půjdu zpátky dolů a s krásným výhledem se prostě nadobro rozloučím. Nakonec to dopadlo tak, že jsme všichni 3 čapli kočár i se spící cácorkou do vzduchu a šli jsme - já za rukojeť a chlapi každej zepředu z jedné strany. Zastavovali jsme i tak několikrát, aby jsme si mohli odpočnout. Teď musím dát za pravdu tomu, kdo napsal, že i po červený se dá dojít nahoru - ale za jakých okolností.

Cesta nahoru nám trvala něco málo přes dvě hodiny a byla dlouhá 7km. Byli jsme konečně nahoře. Ta úleva byla nepopsatelná! Čekala nás chvilka zaslouženého odpočinku, krásný výhled na vrcholu rozhledny a vynikající česneková polévka!

Vstupné na rozhlednu bylo opět příjemných pár korun - Dospělý 20,- a děti za 10,- .

Cestu dolů už jsme zvolili konečně tu, která je určená pro koloběžkáře, cyklisty a kočárky - a že jsme jich po cestě potkali.

Po pár metrech jsme cestou narazili i na vysílač Kleť, který šel krásně vidět z rozhledny (fotka výše). Tento vysílač měří 172 metrů a je vidět prý i z poměrně dalekého Písku a Protivína. 

 Nejsměšnější na tom je, že cesta dolů nám trvala přes 3 hodiny (takže o hodinku déle, než cesta nahoru po otřesně náročném terénu - nevím, jak jsme to dokázali).